Komentáře: Co mohou čekat vysoké školy od této vlády? Otevřený dopis ministru školství

Od: Anonym

Anonym — Tue, 08 Aug 2017 19:53:05 +0000

Od: Martin S.

Martin S. — Mon, 06 Dec 2010 17:55:34 +0000

Vysoké školství je špička ledovce
Vysoké školství je špička ledovce, nikoli snad ta třešnička na dortu, což je myšleno jako ozdoba. Tak to tedy v žádném případě.
Učím na VŠ a mohu říci, že problémů je víc než dost, ale většinou se to opravdu zakládá už na nižších stupních škol. Změnit školství k lepšímu, tedy k efektivnějším výsledkům, kdy se žáci a studenti učí a vzdělávají, nikoli jen „získávají certifikáty“, je nadlidský úkol. Vůbec ho současnému ministrovi nezávidím a líbí se mi většina jeho kroků, které ač někdy působí ukvapeně, mají racionální jádro. Někudy a nějakým způsobem se začít musí, bohužel za provozu, takže občas dojde i ke kolizi.

P. Liškovi chci vzkázat, že měl být iniciativní v době své vlády, a ne teď současnému ministrovi házet klacky pod nohy. Cožpak se „Zelení“ a Vaši spoluautoři, filologové a humanitní akademici, neumějí chovat férově??

Od: Milan Kovár

Milan Kovár — Wed, 24 Nov 2010 12:50:46 +0000

No co. Je na čase
odejít do ústraní. Vy si opravdu myslíte, že peníze vznikají prací a ne mluvením a úřadováním? – Dokonce ještě dnes (!) žijí lidé, kteří se domnívají, že smyslem podnikání není pořádek v dokladech a jejich rozmnožování, nýbrž zisk.

A teď bez trpké ironie: možná je na čase zaznamenat soumrak doby a zařídit se podle toho, nemyslíte?

Od: Pavel Majerka

Pavel Majerka — Tue, 23 Nov 2010 00:01:28 +0000

Re: Co mohou čekat vysoké školy od této vlády? Otevřený dopis ministru školství
Velmi hezky napsáno. Kde se dá přidělovat reakcím karma?:-)

Od: Pavel Majerka

Pavel Majerka — Mon, 22 Nov 2010 23:59:00 +0000

Kde bere odvahu pan Liška psát takové dopisy?
Kde bere odvahu pan Liška psát takové dopisy, když on sám patřil k těm slabším a méně schopným ministrům, kteří ve svém úřadu nic moc přínosného neudělali?

Jo po bitvě je každý genarál pane Liško…

Od: J. H.

J. H. — Mon, 22 Nov 2010 19:40:19 +0000

Oprava nadpisu, …
reakce se týká bodu šestého.

Od: J. Horský

J. Horský — Mon, 22 Nov 2010 19:34:53 +0000

Dotknu se jen sedmého bodu
Nevím, jestli autoři naprosto nechápou souvislosti, nebo jestli chytrácky lobbují pro své školy a fakulty.
Malý zájem o technické školy a nízká kvalita absolventů jsou dva periodické kvadranty na sestupné spirále českého technického vzdělání. Dalším je nárůst počtu humanitních škol, posledním pak nárůst počtu pracovních míst ve veřejné správě a dalších netvůrčích „oporách občanské společnosti“.

První kolo:
Dítě zjistí, že veřejná správa při stejném stupni vzdělání skýtá pohodlnější „pracovní“ uplatnění, než průmysl, dokonce za srovnatelný plat.
Dále zjistí, že se této pozice domůže absolvováním školy snazší, než technické.
Zachová se ekonomicky a uvolní místo na technice méně nadanému vrstevníkovi.
Méně nadaný absolvent posouvá rozvoj pomaleji a průmysl zaostává.

Druhé kolo:
Dítě zjistí, že jeho předchůdce v eráru vytvořil další místa, aby mohl být šéfem příštích podřízených.
Dále zjistí, že nabídka snadných škol se rozrostla.
Na techniku se chodí z nouze (omlouvám se těm pár nadšencům, vedeným zájmem o obor).
Průmyslu klesá konkurenceschopnost a rostou mzdové náklady, aby nalákal aspoň ty netalentované.

Třetí kolo:
Úředníci si hledají smysl existence. Nacházejí vyžití také ve stále detailnější regulaci průmyslu. Dítě zjistí, že ani nemusí pracovat ve fabrice, přesto může tamním skrze úřad šéfovat. A žádná odpovědnost, považte!
Dále zjistí, že žvanivé školy se o něj začínají přetahovat. Ti slabší si vzdělání koupí, přesněji: zaplatí školné a učitelé je provedou až k diplomu.
Ve společnosti je tolik blahobytných netechniků, že studium technické školy se považuje za společenský deklas.
Průmyslu rostou vedlejší náklady, způsobené „prací“ úředníků a krmením příživníků. Tak odchází ze země, nacházeje v (donedávna) rozvojovém světě dostatek nadšených techniků, levnějších, nadaných, snaživých, dychtivých po kariéře.

Někdy v té době dojdou společnosti peníze. Hrozí nebezpečí, že pár posledních odpovědných zkusí obrátit spirálu nahoru. Parta humanitních funkcionářů instinktivně vnímá ohrožení dosavadních pozic a prebend. Práci dávno odvykli, ale tlachání jim jde pořád skvěle. Přistrčí ministrovi techniky: „Ráčiž Vaše oko spočinout na těch umouněncích, pane ministře. Vždyť si na sebe ani nevydělají, přemnožili se totiž. Mládež, budoucnost této země, do těch jejich škol už nechce. Nechte Popelku osudu a přisypte nám. Pamatujte, jsme taky voliči a je nás stále víc!“