Reklama
 
Blog | Jan Sládek

Pravda o uplatnitelnosti absolventů humanitních oborů

Často se mluví o problematické uplatnitelnosti absolventů netechnických oborů, veřejné vysoké školy bývají považovány za instituce produkující na náklady veřejnosti jen další nezaměstnané. Vláda uvažuje o tom, že studentům technických oborů bude hradit část školného, zatímco jiným oborům přikáže vybírat školné celé. A podle bývalé ministryně naše zěmě trpí nedostatkem “technické inteligence” a vláda musí podporovat její budování. Odborné analýzy však ukazují, že trh práce nemá o absolventy technik větší zájem než o absolventy humanitní a že problematické je uplatnění studentů soukromých VŠ. Čím se tedy reformátoři řídí?

Požadavky Svazu průmyslu a dopravy

Bílá kniha terciárního vzdělávání (BKTV) v pasáži, kde mluví o potřebě posunout české univerzity blíže k roli zásobitelů trhu práce kvalitní odbornou pracovní silou pro průmysl (čl. 7., s. 14) vychází z materiálu Svazu průmyslu a dopravy (SPaD). V kapitole o lidských zdrojích se dočteme:

“Stále se prohlubující rozpor mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce je alarmující a z hlediska ekonomického růstu jej lze považovat za klíčové ohrožení. Zatímco v nedávné minulosti se projevoval tento problém spíše lokálně, dnes stále více firem podmiňuj realizaci svých podnikatelských záměrů vytvořením potřebné nabídky na trhu práce. Největší nedostatek se projevuje u technických profesí, a to na všech kvalifikačních úrovních. Nízké počty absolventů technických škol vzhledem k požadavkům trhu práce     vytváří vážné riziko i do budoucnosti.”

Reklama

SPaD požaduje zavedení manažerského řízení VŠ, které má být zárukou souladu mezi strukturou oborů a požadavků trhu práce, motivaci školným a zavedení systému hodnocení kvality výuky podle uplatnitelnosti absolventa.

Obavy technických VŠ

Podle zástupců Přírodovědecké fakulty MU Brno a VŠCHT mohou takové kroky technické obory poškodit (LN, 10. 6. 2010). Trápí je totiž nízký počet uchazečů a školné by i to málo mohlo odradit. Nastupující ministr Josef Dobeš tyto obavy uklidňuje tím, že dojde k “uplatnění zvýhodňujícího koeficientu pro podporu klíčových studijních oborů s vazbou na strategické segmenty průmyslové výroby a služeb” (Koaliční smlouva 2010).

O tom, že jsou obavy technických škol oprávněné svědčí data sbíraná Ústavem pro informace ve vzdělávání. V každoročním zkoumání preferencí uchazečů (kompletní nevýběrová data) vyšlo pro rok 2008 toto:

“Naprostá většina uchazečů se hlásí na veřejné vysoké školy (91,2 %). Soukromé vysoké školy přijaly celkem 16,3 tis. uchazečů, z nichž 14,9 tis. ke studiu nastoupilo. Uchazeči se nejvíce hlásí ke studiu humanitních a společenskovědních oborů (29 %), ekonomických (28 %), technických (23 %) a pedagogických oborů (20 %).” (TZ UIV 20.5. 2009)

I na této úrovni je jasné, že technické školy netrpí obavami zbytečnými. Situace již trvá poměrně dlouho, o čemž svědčí i časté odpouštění přijímaček (při dobrých výsledcích na SŠ) a celkově vysoká šance na přijetí do studia technických oborů.

Realita trhu práce

Tak jako existují kompletní data o uchazečích podle oborů studia a zřizovatele školy, existují podobně robustní data o zaměstnatelnosti uchazečů. Dlouhodobě je sbírá a odborně analyzuje Středisko vzdělávací politiky. Studie o postavení absolventů VŠ na trhu práce ukazuje, že že trh jeví o některé technické obory spíše nezájem a nelze tvrdit, že absolventi humanitních VŠ by měli větší nezaměstnanost.

Tabulka míry nezaměstnanosti absolventů ukazuje, že tato je u UK 1,1%, u FFUK 2%, zatímco ČVUT má míru 2,8%, tamní fakulta strojní 5,1 %, architekti 3,7 %. TU Liberec má tuto míru 3,9 %.

Podle čeho a koho tedy reformovat?

Výše uvedená fakta vedou k několika otázkám, na něž by měl ministr Josef Dobeš spolu s reformním týmem odpovědět. Jak ukazuji jinde, školné samo o sobě není bez zásadních neznámých a to přes desítky milionů, které byly již teď vynaloženy na jeho návrh. Odborná i neodborná veřejnost by se měla ptát přinejmenším na následující otázky.

Jak je možné, že BKTV nereflektuje veřejně dostupné informace o uplatnění absolventů, když právě tyto informace považuje za klíčové pro hodnocení kvality vysokých škol?

Jakým způsobem vláda vysvětluje tržně nekonformní strategii, kdy chce podporovat obory, o něž trh ani uchazeči nejeví zájem?

Vidíme, že reformátoři v tomto případě nekriticky preferovali spíše hlas části občanské společnosti, reprezentovaný Svazem průmyslu a dopravy, než odborné studie. Nezbývá než doufat, že – stejně jako u jiných reforem – budou občanské společnosti naslouchat dál a že budou brát v potaz i odborníky.

Flattr this

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama