Komentáře: Pravda o uplatnitelnosti absolventů humanitních oborů

Od: Zdeněk

Zdeněk — Wed, 18 Aug 2010 10:31:18 +0000

uplatnitelnost a uplatnitelnost
Navrhuji sledovat uplatnitelnost absolventů v oboru. Možná jsou absolventi humanitních oborů lépe uplatnitelní, ale otázka je v jakých profesích. Z absolventů humanitních oborů, co znám, se jen minimum věnuje tomu, co vystudovali.

Od: Luinar

Luinar — Wed, 28 Jul 2010 01:01:59 +0000

Ruzne skolne = odkazy
Odkazy na ty tabulky poplatků za prodloužené studium namátkou vybraných škol:
[http://www.cvut.cz/zajemci-o-studium/poplatky]
[http://www.natur.cuni.cz/faculty/uredni-deska/st]
[[–link2– ]]
[http://www.phil.muni.cz/wff/home/studium/informa]
[http://www.mff.cuni.cz/to.cs/vnitro/dekan/2010/s]

Od: Luinar

Luinar — Wed, 28 Jul 2010 01:00:27 +0000

Ruzne skolne
S těmi politickými tlaky máte pravdu, ale ty jsou, byly a budou vždy. Jde jen o to jaký prostor jim dáte. Technické školy budou řvát, ze maji málo kvalitních zájemců, humanitní fakulty, že mají málo peněz atd. A přidávat do toho mixu politiky není dobrý nápad.
Pokud si chcete udelat představu, jak by to dopadlo podle vašeho návrhu, koukněte se na poplatky za prodloužení studia. (Odkazy mi to nějak nechce vzít.)
Krásně na tom je vidět, jak to odvisí od nákladů na studenta. Obory co potřebují laboratoře a jejich vybavení jsou poměrně drahé a ostatní jsou pak cca na stejno. Tj. z tohoto pohledu jsou na tom bity spíše technické školy, protože se stávají dražšími.
Další nebezpečí vidím v tom, že za pár roků poznáte eltiní školu poměrně snadno, a to podle výše školného.
Ne že by mnou zde navrhnutý model obzvláště ten druhý problém výrazně řešil, ale rozhodně snižuje motivaci pro něj, protože se pokouší školy odměňovat podle kvality práce.

Od: martin.fafejta

martin.fafejta — Tue, 27 Jul 2010 14:04:50 +0000

různé školné
Osobně se domnívám, že by výše případného školného měla být ponechána na jednotlivých školách (s tím, že by byl státem daný určitý strop). Pokud o tom rozhodují politici a vláda, tak je tu vždy nebezpečí velmi silných lobbistických tlaků. To, že dnešní vláda říká, že chce podporovat technické školství, neznamená, že více absolventů technických oborů skutečně potřebujeme – existuje vůbec nějaká taková analýza? A má vůbec smysl pobízet takto studenty pro studium na technických školách? Již dnes je snazší se na většinu technických škol dostat, protože stačí určitý průměr známek ze střední školy a nemusíte ani absolvovat přijímačky. Pokud ta kritéria ještě změkčíme, riskujeme, že se na školy budou hlásit studenti s ještě menšími studijními předpoklady a menším zájmem o obor. Je to cesta? Buďto to povede ke snížení náročnosti a menší kvalitě absolventů, nebo k větší „úmrtnosti“ studentů během studia.

Od: Luinar

Luinar — Tue, 27 Jul 2010 00:45:37 +0000

Oprava
Předchozí příspěvek je pro Marke ne Martina.

Od: Luinar

Luinar — Mon, 26 Jul 2010 21:52:06 +0000

Pro Martina
Protože rozdělování peněz ze státního rozpočtu se řídí politiky, tak se financování vysokých škol přirozeně dostane do jejich hledáčku. A stejně jako stát subvencuje určité oblasti průmyslu, protože mu to přijde prospěšné, tak samozřejmě může vytičit pro stát perspektivní obory ve vzdělávání, které podpoří víc. To jestli se tak stane, a ev. která škola dostane jaké preference, máte jako občan tohoto státu právo ovlivnit ve volbách. No a současné politické vedení má pocit, že ochabující zájem o technické obory není v jeho zájmu, tak to chce podpořit jejich subvencí v podobě nižšího nově zaváděného školného. Toť celá slavná historie.
Uplatnitelnost, zaměstnanost a další kritéria pak začli používat jak zastánci dané změny, tak její odpůrci, aby se potvrdili ve svých názorech. Takže máte v jistém smyslu pravdu, je to věc těch studentů.
Jiná věc pak je, jak hodnotit kvalitu jednotlivých škol.

Od: Marek

Marek — Mon, 26 Jul 2010 10:41:14 +0000

Nechápu, proč se politici snaží centrálně plánovat vzdělání
Uplatnitelnost absolventů humanitních či technických oborů je jen jejich věc. Nikdo je nenutí, aby si zvolený obor vybrali. Nechápu, proč by se měly jakékoli obory zvýhodňovat.

Od: Luinar

Luinar — Mon, 26 Jul 2010 10:37:54 +0000

2 Martin
Všimněte si, že jmenujete jako problematické oblasti ty zřizované státem. Já v tom osobně problém nevidím. Naopak přijde mi to jako poměrně dobrý nástroj jak zvýšit tlak na státní správu potažmo stát udělat něco se situací v těchto oborech, což je třeba tak jako tak. Tj. místo problému v tom vidím příležitost a čím později se jí stát chopí tím více to bude bolet a stát.
Obdobný problém mají fakulty produkující matematiky, fyziky, přírodovědce, kde uplatnění v oboru je v 90% totéž co uplatnění ve výzkumu. Přičemž s časem řada absolventů pozná, že to není pro ně. Zde by zase pomohla podpora škol podle výzkumu, a tím se dostáváme také k jiné oblasti, kterou stát musí změnit.
Jinak problém s masovostí není jenom problém práv, ale třeba i stavebních a elektrotechnických fakult. Ale dokud fakulty budou placené za studenta paušálně bez ohledu na výsledky, nevěřím, že je šance to změnit.
Netvrdím, že ten systém je dokonalý, ale že je pro mě tím nejlepším znamým, pokud znáte lepší sem s ním.

Od: martin.fafejta

martin.fafejta — Mon, 26 Jul 2010 09:17:34 +0000

to Luinar
Napadá mne další úskalí Vámi navrhovaného modelu. V některých oborech mnozí absolventi nevydrží příliš dlouho, protože nejsou dostatečně ohodnoceni, popř. tam příliš brzy přichází syndrom vyhoření. Mám na mysli třeba profese v sociálních službách nebo učitelství – zvláště má-li absolvent vystudované cizí jazyky nebo výpočetní techniku, většinou se ve školství příliš nezdrží. A sama kvalita výuky na škole, kterou absolvoval, je v tomto ohledu irelevantní nebo dokonce může působit kontraproduktivně – mám dostatečně kvalitní vzdělání, že nemusím zůstávat v oboru. A naopak jsou obory, kde je ohodnocení absolventů natolik vysoké, že počet zájemců neustále narůstá a kvalita výuky se spíše snižuje – např. práva a teď nemám na mysli přímo Plzeň. Působil jsem jednu dobu externě na jiné právnické fakultě a věřte, že lze mluvit o „mcdonaldizaci“ vzdělávání.

Od: Luinar

Luinar — Sun, 25 Jul 2010 20:59:22 +0000

2 Martin 2
Toto hodnocení sice problém neřeší, ale zjemňuje problém se špatným zařazením. Samotné rozřazení co patří pod A,B,C by mohlo být součástí akreditace jednotlivých oborů, kde se stejně stanovuje rámcový obsah výuky a stejně se tam uplatnění absolventů motá.
Je mi jasné, že zatímco u technik bude převažovat A/B, u humanitních to bude B/C a pro přírodovědné obory bych si možná po pěti letech od absolvování vsadil spíše na C/D, ale ty většinou mají velmi slušný výzkum, ze kterého by se to opět mohlo dorovnat, pokud by se to rozumě nastavilo (málo prostoru na rozepsání).
To co jsem se snažil spíš tady ukázat, že pokud chceme školy hodnotit podle kvality, tak je naprosto nesmyslné a nevypovídající brát jako kritérium nezaměstnanost absolventů, obzvláště v tomto provedení, a že existuje podle mého názoru lepší dostupné kritérium. A tedy, že mi přijde autorův výkřik do tmy poněkud zbytečný.