Zeman není můj prezident, Putna je můj profesor.
Miloš Zeman dnes nepropásl šanci stát se diletantem hned dvakrát. Poprvé, když si myslel, že odborné a pedagogické kvality dokáže posoudit lépe než desítky profesorů a odborníků. Ne, to že se stal prezidentem mu tuto odbornost nezískalo.
Podruhé se projevil jako diletant, když si popletl, jak se má podle zákona chovat. Musí mu to připomínat ústavní právníci a soudci (Antoš, Kysela, Wagnerová), musí mu to připomínat akademická obec. Nejlépe o odborné stránce referoval Český rozhlas (Gerloch, Kysela, Jan Sokol). V mých očích je to jako kdyby rektor odmítl podepsat můj diplom, i když jsem měl státnice a všechny atestace. Anebo děkan dekret o přijetí po úspěšně složeném přijímacím řízení. Prostě svévole.
Nakonec to vypadá, že mu to připomíná i jeho vlastní PR tým, podle kterého Zeman ještě oficiálně nerozhodl. Že by to zkusil a reakce jej zatlačila zpět? U člověka postiženého virózou svévole by to byla dobrá zpráva.
Míč ale není jen na straně Zemana, vyjádřit by se mohla i Univerzita Karlova a ostatní akademici. Bojkot by byl na místě. Docenti, kteří mají 11.6. být prezidentem Zemanem povýšeni do stavu profesorského, přeci mohou odmítnout. Když už ne z kolegiality, tak z vlastní hrdosti – titul od diletanta, který překračuje své pravomoci není dobrou vizitkou. Mají šanci dodat titulu profesora váhu a ukázat, co je to autonomie a nezávislé myšlení.
Víme dobře, že dodnes si ve svých oborech vážíme kapacit, kterým titul odepřel komunistický režim. Miloš Zeman nám dává šanci na tuto tradici navázat.