V pátek 7.10. proběhla pod názvem Vysoká škola 21. století konference pořádaná na půdě MŠMT. Jejím účelem bylo prezentovat a diskutovat dva výstupy více než devadesátimilionového projektu Reforma terciárního vzdělávání, totiž věcný záměr zákona o vysokoých školách (VZZ VŠ) a věcného záměru zákona o finanční pomoci studentům (VZZ FPS; školné). Přestože projekt běží přinejmenším už od roku 2009 (tehdy P. Matějů) a toto mají být jedny z jeho hlavních výstupů, vysokoškolský zákon se začal debatovat až v březnu 2011, zákon o školném diskutován nebyl – a nebude. S dosavadními výsledky panuje nespokojenost na všech stranách.
Za situace, kdy drtivá část akademické obce, včetně akadamické i studentské komory Rady VŠ otevřeně prostestuje proti unfair způsobu diskuse VZZ VS, ohlásil ministr Dobeš a jeho nový náměstek (po ostudném Hajnovi a respektovaném – za nejasných okolností vyměněném – Koutském) prof. Wilhelm, že na diskusi druhého zákona není čas, neboť bude diskutován 25.10. 2011 na K9 a 31.10. půjdou oba věcné záměry na stůl premiérovi, aby je rozslal k tzv. vnějšímu připomínkovému řízení. Paragrafové znění má přijít záhy a je nejspíše za zády připravováno, a to nejspíše soukromou firmou. Ostatně, varianty školného počítá KPMG – zástupce této firmy ale na konferenci vystoupit nestihl, tak horká byla debata.
V této situaci je ilustrativní za jiných okolností snad komická situace. Ve chvíli kdy na konferenci přimomínají prof. Zlatuška a zástupkyně AVU doc. Vovsová, že Rada VŠ neslyšela odpovědi na většinu připomínek, a že už svým prohlášením z konce září vyjadřuje nesouhlas a distanc od celého vyjednávání, tak v té samé chvíli ministr a náměstek ujišťují média, že vše jde podle plánu. A jen tak mimochodem, pár dní před tím odvolal náhle premiér nejen ministra Fuksu, ale en bloc celou Radu pro vědu a výzkum, zřejmě také proto, jak zle dopadl mezinárodní audit toho, kterak v ČR hodnotíme vědu.
Už tato fakta jasně ukazují, jak to MŠMT a vláda s reformami myslí. Přesto ještě zúročím svou osobní přítomnost v tak absurdní situaci a pro dokreslení obrazu nabízím několik konkrétních citací. Účastníci konference mohli být vůbec rádi, že se na ně ministr v tak vypjaté situaci došel alespoň podívat – na delší debatu čas neměl. Z jeho prohlášení lze citovat třeba následující věty, které nesklidily tentokrát ani zdvořilostní potlesk:
„……jsem netrpělivý, chci konečně nastavit revoluční změny na desetiletí – kdy jindy než teď, kdo jiný než mí kolegové.“
„…děkuji ČKR za diskusi, chci systém kvality VŠ propojit se státními maturitami“
„…když jsem se rozhodl pro státní maturity, postavil jsem se do čela vojska odborníků, nyní se stavím do čela vojska reformy VŠ – a bude to tvrdý boj.“
Čtenář, který by se obával ztráty kontextu, nechť si vyhledá některá starší, ale i současná vyjádření ministra a sleduje jeho činy. V krátké diskusi zazněly z úst prof. Zlatušky a Hampla připomínky, které ignoruje MŠMT už několik měsíců – 1) co je tak zlého na současné zákonné normě, že nestačí novelizace? a 2) VZZ je nejasný a těžko lze říci, jak bude po takové zkušenosti vypadat diskuse (bude-li) nad paragrafovým zněním. Ještě než ministr Dobeš ohlásil, že nemá na další diskusi z důvodu tiskovky čas, zdůraznil – v odpovědi – nutnost změn a že už tak je VZZ moc podrobný, proto také bude „dávat jasné vyústění paragrafového znění. Tato dadaistická odpověď snad všem těm desítkám profesorů a docentů ukázala, jak věci stojí – vše je otevřeno lobby nad paragrafovým čtením.
V tak absurdně se vyvíjející situaci znělo sálem (prof. Pátý) také to, že nový VŠ zákon vůbec neobsahuje slovo věda (odpověď: bude v preambuli), ale chce po VŠ vědeckou činnost, kterou, jak připstili tvůrci (prof. Hálek), ztotožňuje s výzkumem. V debatě také vystoupil zástupce Svazu průmyslu a dopravy (SPaD), který přečetl přimoníky tohoto sdružení. Požadavek SPaDu, aby univerzity musely doložit prokazatelnou spolupráci s průmyslem, mají-li být za univerzity i nadále označovány, sklidil mírně řečeno údiv. Verbalizoval jej prof. Zlatuška, který toto označil za návrat let padesátých a požadovaný větší vliv průmyslníku v řízení univezit považuje za nesmyslný, leda by smyslem takové aktivity byla socializace nákladů na soukromé zisky firem. Zmínil také nedávné brněnské setkání ministra Dobeše a průmyslníku, kde byli ze strany ministra tito ubezpečeni, že nový zákon se jim bude zamlouvat.
Odpolední část se měla týkat zejména doposud nepředloženého věcného změru zákona o finanční pomoci studentům. Ten ale ještě připraven není, resp., je připraven a neprodiskutován v tolika alternativách, že to během následujících týdnů bude počítat firma KPMG. Osobní náklady výše zmíněného projektu jsou přes padesát milionů, přesto místo placených expertů toto počítá soukromá firma. Nicméně, i přes již poměrně vyhrocenou atmosféru v sále a nepřítomnost jak ministra tak náměstka, padaly dotazy i na tento návrh. Kromě ujištění o tom, že tento věcný záměr nebude s reprezentacemi VŠ diskutován (Ing. Svoboda: „..je to neproduktivní…“), padl dotaz předsedy Studentské komory Rady VŠ (online rozhovor s M. Jašurkem o školném), jestli má stále školné sloužit k redukci socio-ekonomických nerovností v přístupu na VŠ. Ing. Svoboda, který VZZ FPS představoval uvedl, že za jeho dobu přítomnosti na projektu toto diskutováno nebylo a nesluší mu hodnotit práci předchůdců, a že on má zadání připravit zákon, který podpoří zavedení školného na veřejných VŠ. V diskusi pak padlo, že stát toto využije ke snížení prostředků na podporu VŠ – což nikdo ze zbytků přítomné reprezentace, a ani prof. Wilhelm (zpět z tiskovky) nevyvrátil. Asi proto, že už to také vědí. Dodejme, že školné neodmítají už jen studenti, ale i akademici.
Jenže, náš ministr asi akademiky považuje především za komiky. Převážně neškodní, ti se rádi sehnou. Plete se?