Půllitr s ryskou je přeci každodenní velmi transparentní nástroj našince. Protože na pivu a servisu nám záleží, rychle jsme si všimli, že nás šidí, že dávaj podmíráky. Jsou v zásadě dvě možnosti, jak toto řešit – dbát na obsluhu, anebo si říci – chyba je v lidech, musíme na ně jinak. A to jinak, to je jednoduchá rovnice „0.47 rovná se půllitr“. Často se to dozvíte až při placení, anebo pokud na podmíráka upozorníte. Je vám pak pansky řečeno, abyste chodili jinam. Pokud jde o hospody, nemám s tím problém, ale jinam než do ČR jít nechci.
Pivní švejkování půllitru vypadá v politice následovně. Máte třeba jako úřad povinnost ohlašovat. Správně je to co nejveřejněji, a tedy i na webu, pěkně dohledatelně. Švejkování je zachumlat to na nástěnku, nejlépe pod něco jiného. Kverulanti, ať si trhnou. Ve velkém jsou toho příkladem poslanecké přílepky, čert aby se v nich vyznal. Ještě jeden příklad z Prahy 6. Kauza Key Investments jasně ukázala, že spravovat majetek 100% dcerou městské části není dobrý nápad. Protože neprůhledný. Dcera uzavře smlouvu s doložkou tajné a občané mají útrum. Pokud opozice sedí v dozorčí radě, tak při prohlasování takové smlouvy musí smluvně mlčet. 0.47 jak vyšitá. Anebo financování politických stran a prezidentské kampaně! Tam těch čtyřicetsedmiček bylo! Dobře, byla to igelitka, ale byla průhledná… Opět 0.47, děkuji, nechci.
Stejně jako v hospodě si stěžuji ne s posledním, ale s prvním soustem, je dobře, že se v Čechách učíme hlídat svojí vládu hned jak začne pracovat. Není správné čtyři roky mlčet a ozvat se až při placení. Na druhou stranu, vychutnejme si tu chvíli, kdy nám naši volení zástupci složí předvolební účty s 0.47 půllitry. A prostě je příště nevolme. Ať má česká politika trochu říz a není to odstátý větrák. Třeba budeme na naše politiky jednou hrdí jako na naše pivo.