Reklama
 
Blog | Jan Sládek

Nikoliv úřednická vláda, ale Zemanovláda

Ústava nezná ani úřednickou vládu, ani vládu odborníků. Možná ale pozná Zemanovládu. Kdo bude protestovat?

Každý problém dá se řešit hoj hoj vědecky,

aby nekradlo se uřež lidem hoj hoj ručičky,

aby nezdrhali za kopečky hoj hoj nožičky

Reklama

Jarek Nohavica

 

Říká se, že je naše ústava špatně napsaná, že málo předvídá, že nedává lhůty. Vysvětlení je jednoduché – byla psána lidmi zcela jiné politické kultury a ti do ní své naděje promítli. Dva principy jsou patrné dodnes: důvěra v politickou soudnost jedince a nedůvěra v technokratický systém. Jinak – ústava byla prostě střížena „na Havla“ a proti odéru komunistického byrokratismu. Proč bychom to měli přepisovat a posílat „do ztracena“? A to ještě ad hoc kvůli Zemanovi?

Technokracie po česku je dána naprostou nedůvěrou k námi voleným zástupcům. Výsledkem je oblíbenost tzv. úřednických vlád, jejichž následky jsou katastrofální (vláda Jana Fischera mohla a měla zstavit solární boom). Přitom nešlo o úředníky, kolikrát ani o odborníky a hodně z nich se pak pokusilo svůj politický kapitál vytěžit. Jde tedy o vlády politické a zaslouží si stejnou nedůvěru. Nevěřme, že se politické problémy dají řešit technicky a že nutnost důvěry v jedince lze obejít přepsáním ústavy na návod k použití.

Miloš Zeman přišel minulý týden s podstatnou inovací – řekl, že nebude brát ohled ani na to, že poslanecká sněmovna celkem jasně jemu jmenovanému premiérovi nevysloví důvěru. Úvahy o demokratické legitimitě jsem ani od jednoho ze strůjců tzv. opoziční smlouvy nečekal a nečekám. V tom jsou Klaus a Zeman stejní. Od Miloše Zemana ovšem čekám věcné pojmenování vlastních činů. S tímto záměrem by měl mluvit o Zemanovládě a nemlžit. Měl by zmínit možnost, na kterou jej upozornil novinář Mitrofanov: možná, že odborníkům před volbami dojde, že jsou vlastně blízcí SPOZ a tak za ně budou kandidovat. Zeman by tak ušetřil SPOZ dost peněz za kampaň.

Miloš Zeman by také měl, vždyť se považuje za statistika, vědět, že nemá zas takovou legitimitu, jakou by si přál. Nevolila ho půlka národa, ale asi čtvrtina (2,7 milionu). Druhého kandidáta volilo jen o půl milionu méně. Silný mandát k zavedení prezidentského systému by měl vypadat jinak – vítězství na plnou čáru s počtem někde k pěti milionům. Celá tato úvaha je založena na trapných kupeckých počtech, dle kterých legitimitu nutně zajišťuje většina. Náš nynější prezident dobře ví, že mlží i ty kupecké počty a také ví, že většina jako jediný arbitr legitimity v evrospkých dějinách snadno vedla ke zlu. Věřím, že je kdečím, jen ne nedoukem.

Legitimita vládnutí je v Evropě vždy spjata s protestem. Kauza Putna již ukázala, že proti prezidentovi protestovat umíme. Pokud zavede Zemanovládu, měli bychom své umění znovu procvičit. Hodně lze v tomto směru očekávat od neparlamemtní levice, ta má unikátní šanci konečně vyjevit, že Miloš Zeman není jejím reprezentantem.

Leč v řádu dnů má osud Zemanovlády v ruce TOP09, řekněme – v dobré víře – Karel Schwarzenberg. Bylo by hezké jednou dětem vyprávět, kterak Schwarzenberg vypálil Zemanovi rybník. Jenže, rozpuštění sněmovny a předčasné volby, to by stálo dost lidí imunitu. O té věřím už budeme dětem také „jen“ vyprávět. A doufám, že se naše země nebude jmenovat Česká republika – Zemanovci.