Komunikace po sociálních sítích, internet vůbec, zažil další hype. To už se ale internetu stalo vícekrát, jsme poučitelní, nebo budeme věčně uhranutí? Předem říkám, že – k tomu stačí zdravý rozum – internetové sociální sítě (resp. soukromá síť Facebook) nelze opomíjet, jen už se ukazuje, že jejich vliv na konkrétní v tomto případě politické rozhodnutí je menší. Tak jako v její užívání, i v jejich analýze je třeba držet správnou míru.
Přeceňování je v tomto případě je opravdu svůdné. Svět internetu dává data opravdu rychle, dává jich velké množství a lidé se na něm chovají otevřeně. Dělat offline výzkum a dělat online výzkum je asi takový rozdíl, jako založit online protestní skupinu/událost a uspořádat happening či demonstraci. Vím, že to přirovnání kulhá – dobrý online výzkum je možný a žádoucí. Jen těžší a nákladnější, má-li se vyvarovat zkreslení. To už ale výzkumníci online sociálních sítí vědí, proto snad i je musí zarazit, když se v TV kandidáti poměřují počtem lajků/počtem „přátel“ na Facebooku, a to v situaci, když už víme, že tyto virtuální symboly se nakupují během politických kampaní i u nás. Tedy víme, že to snadno může být fake. Každé zboží má svého kupce, jak se zpívá také v písni Známka punku.
S přiznáním přeceňování Facebooku bychom neměli opomíjet jiné internetové politické aktivity (v Čechách se rychle rozvíjející datažurnalismus) a znova se pořádně podívat na sociální sítě, tentokrát i ty (čti: nejen ty), které jsou offline. Můžete to udělat sami. Spočítejte si počet „lajků“ u vašich příspěvků, či retweets/favourites, prostě spočítejte si „ty vaše internety“, podívejte se na vlastní online kampaň a srovnejte s tím, kolik lidí ve vašem okolí, v rodině, mezi přáteli, kolegy, jste o své volbě přesvědčili. Zvlášť pokud jste fanda Karla Schwarzenberga, zejména pokud jste si se svými přáteli navzájem lajkovali „hlášku“ (nikoliv analytické pohled), dle které „Karel má fans na sociálních sítích, Zeman na sociálních dávkách“, uvidíte, že jste nikoho přesvědčovat nemuseli – vaši friends byli rozhodnuti tak, jak vy.
Je to sice smutná zpráva pro ty, kdo si myslí, že internet překonává sociální rozdíly a vede k diskusi, ve které se setkávají různí lidé s různými názory, ale zase dobrá pro ty, co se obojí příkopů ve společnosti. Online „hatespeech“ (za sebe dodám, že mě zklamali hlavně prohru těžce nesoucí twitter fans KS, kteří jej samého volili pro noblesu) sloužila spíše ke kolektivnímu ponižování druhé strany, než že by docházelo ke střetům či nějakému přesvědčování druhé strany. Nebo jste opravdu ztratili přátele (unfollow na twitteru není to samé), kolegy či část rodiny? Pokud se tak stalo, nehledejte vinu v kampani a politice.
Zkrátka, pokud jste v této kampani zjistili, že vás baví politika, že se o ní rádi bavíte přes klávesnici, zkuste to v reálu. Zajděte si na diskusi, podívejte se na schůzku vámi preferované politické strany/neziskovky/hnutí/zájmové skupiny. Možná potkáte úplně jiné lidi, kteří vás občas nebudou bavit, ale mohli by vás zajímat. Vyjděte ze své bubliny.
(autor dobrovolně odešel z FB v prosinci 2012)
